5. 12. Jitka

Zítra: Mikuláš
Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Zálohování nápojových obalů: fakta, která stojí za zvážení

Zálohování nápojových obalů: fakta, která stojí za zvážení



 

V souvislosti s připravovanou legislativní změnou ohledně zálohování nápojových PET lahví a plechovek je v České republice toto téma v poslední době široce diskutováno. Objevují se různé názory na zálohování, informace o jeho přínosech i možných dopadech, především pro obce, vyvstává mnoho otázek a obav, a bohužel také velké množství omylů. Cílem tohoto newsletteru proto je představit Vám fakta a vyvrátit některé rozšířené mýty o negativních dopadech zálohování na obecní systémy odpadového hospodářství. 

 

    

Rádi také zmiňujeme, že i přes široce rozšířenou představu, že všechny obce bez rozdílu “jsou proti zálohování”, se řada zástupců obcí naopak připojila k jeho podpoře, a to především prostřednictvím iniciativy Starostové pro zálohy, která se snaží informovat a oslovovat obce s cílem zprostředkovat výhody zavedení zálohového systému.


Proč zálohovat? Zálohování nám pomůže: 

•   Vytřídit 90 % nápojových plastových lahví a plechovek – tedy splnit cíle, které jsme si v rámci odpadové a cirkulární legislativy stanovili pro rok 2029. Třídění PET lahví nám jde, momentálně jsme zhruba na 75 %. Otázkou je, zda bychom bez záloh či významných investic do současné sběrné sítě byli schopni dosáhnout 90 %. Ještě horší je to navíc s plechovkami. Byť spotřeba nápojů v plechu každoročně stoupá, dokážeme vytřídit jen 1 nápojovou plechovku ze 3.  

•   Získat kvalitní suroviny pro následnou recyklaci. Například PET získaný zpětným odběrem zálohovaných nápojových lahví si zachová patřičnou kvalitu, která nebude kontaminována například PET lahvemi z drogerií, a bude tak bez větších komplikací znovu využitelný k výrobě nových PET lahví nebo obecně obalů určených pro styk s potravinami. Spíše než k recyklaci – výrobě nových PET lahví - dnes plasty ze žlutého kontejneru putují k downcyklaci - výrobě spíše druhotných produktů s menší přidanou hodnotou. 

•   Snížit množství pohozených PET lahví a plechovek v přírodě. Data ze zahraničí ukazují, že zavedení zálohového systému jednoznačně a výrazně přispívá k poklesu množství PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. Tím se mohou snížit i náklady na úklid veřejného prostoru v obcích, hlavně tím ale přispějeme k obecnému zlepšení stavu a bezpečnosti životního prostředí pro nás všechny. 

 


Jaké jsou ty nejrozšířenější mýty o zálohování? 

Mýtus č. 1: Zavedení zálohového systému sníží příjmy obcí z třídění odpadu. 

Některé obce mají obavy, že zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek sníží jejich příjmy z třídění odpadu, protože menší objem těchto materiálů povede ke snížení odměn od obalové společnosti EKO-KOM. 

Není vyloučeno, že se zavedením zálohového systému některé obce o určitou část prostředků za vytřídění především PETu přijdou, ale tyto ztráty by měl vyvážit příspěvek z nevybraných záloh a navýšení příspěvku, který obce již nyní dostávají od EKO-KOMu. Konkrétně je obcím slíbena kompenzace v podobě podílu na nevybraných zálohách, která bude dosahovat výše 265 milionů Kč za rok (průměrná hodnota prvních 4 let provozu), a k tomu se navýší roční příspěvek od EKO-KOMu o 34 milionů Kč. Se zavedením zálohového systému tedy obcím poputuje bezmála 300 milionů Kč. Tyto platby by měly více než kompenzovat výpadek prostředků za vytříděný materiál a půjdou přímo obcím, bez prostředníků v podobě odpadových společností. Více se o tom dočtete například v článku zde

Proč nestačí zlepšit třídění do žlutých kontejnerů? 

Pokud bychom zálohový systém nezavedli, podle analýzy INCIEN by to pro obce znamenalo nutnost investovat do vylepšení současného sběrného systému přes 2 miliardy korun, plus další 3 miliardy ročně na provozních nákladech. Bez těchto investic by totiž nebylo možné naplnit cíl do roku 2029 dosáhnout 90% míry třídění plastových lahví a nápojových plechovek. Zavedením zálohového systému by se navíc podle zmíněné analýzy ulevilo i státnímu rozpočtu, protože bychom mimo jiné mohli ročně ušetřit až 500 milionů korun, které nyní Česká republika odvádí do rozpočtu EU proto, že není schopná zrecyklovat dostatečné množství plastů. K tomu by naopak zavedení zálohového systému významně přispělo. 

Zpoplatnění papírových „černých pasažérů“ a přínos pro obce 

Novela zákona rovněž zpoplatňuje komerční tiskoviny a letáky, které zatím do odpadového systému nijak nepřispívají, ačkoli jsou běžnou součástí obecního odpadu (tvoří 20-30 % objemu modrých kontejnerů). Zavedení poplatků pro jejich producenty bude mít pro obce pozitivní dopad. Podle propočtů MŽP by to mělo být přibližně 20 až 25 Kč na jednoho občana. Tento krok by měl rovněž podpořit obce v jejich financování systému odpadového hospodářství a přispět ke spravedlivému rozložení nákladů na sběr a likvidaci odpadů. 


Mýtus č. 2: Zálohování ohrozí úroveň třídění v obcích. 

Existují obavy, že zavedení zálohového systému sníží úroveň třídění v obcích, protože část plastového a kovového odpadu bude z těchto systémů odkloněna. 

MŽP spolu se zavedením zálohování počítá také se snížením požadavku na úroveň třídění v obcích o 1 %, což představuje aktuální hmotnostní podíl nápojových PET lahví a plechovek v komunálním odpadu.  


Mýtus č. 3: Zálohování nebude mít na znečišťování přírody odpadky, tzv. littering, vliv.

Také čerstvá data z nám blízkého Slovenska potvrzují, že zálohový systém dokáže účinně omezit littering, tedy množství odpadu pohozeného v přírodě. Už po prvním roce, kdy byl na Slovensku systém zálohování zaveden, se podařilo výrazně snížit počet odhozených nápojových obalů. Zatímco v roce 2020 tvořily plechovky 21 % a PET lahve 18 % z vysbíraného odpadu, na podzim roku 2022 tyto hodnoty klesly na pouhá 4 % u plechovek a na 5 % u PET lahví. 

Důležité je také zmínit, že čeští občané jsou zálohování obecně nakloněni. Podle průzkumu, který proběhl na konci roku 2023 v rámci Evropského národního panelu, bylo pro zavedení zálohování plastových lahví a plechovek 65 % Čechů. A tato podpora neochabuje, spíše naopak – z letošního průzkumu společnosti Ipsos vychází, že zavedení systému zálohování by uvítalo dokonce 76 % Čechů. 


Věříme, že tyto informace Vám pomohou získat přesnější představu o dopadech zálohování na obecní systémy odpadového hospodářství a o případných výhodách, které může zavedení zálohového systému obcím přinést. Pokud byste chtěli z pozice obce zálohování podpořit, pro další informace se můžete obrátit na iniciativu
Starostové pro zálohy. Pokud budete mít zájem o další podrobnosti či konzultaci, jsme Vám k dispozici.

  

Miroslava Jopková - Arnika
Vedoucí projektů